Poslední ze skupiny bratří Mašínů: Václav Švéda

Posledním z odbojové skupiny bratří Mašínů, o kterém vám Mašinérie ještě nenapsala, je Václav Švéda. Přečtěte si, na čem se podílel.

Václav Švéda se narodil 26. 4. 1921 v obci Pivín na Moravě. Jeho otec František Švéda se vyučil zedníkem a později dokázal vybudovat malé zemědělské hospodářství. S manželkou Hedvikou měli tři syny: po Václavovi ještě Zdeňka (1922) a Vratislava (1927). Přes skromné poměry rodiče umožnili synovi studovat (v letech 1931–1938 na gymnáziu v Kolíně a v Olomouci).

Po okupaci republiky se Václav Švéda pokusil překročit hranice protektorátu s cílem připojit se k zahraničním československým jednotkám. Štěstí mu nepřálo, byl zadržen a uvězněn gestapem. V roce 1940 uprchl, určitou dobu se skrýval pod falešnou identitou v Německu a poté chtěl původní plán naplnit cestou přes Švýcarsko. Byl znovu zadržen, předán gestapu a v roce 1942 odsouzen k patnácti letům káznice. Osvobození se dočkal v Brandenburgu v dubnu 1945.

Po návratu do vlasti dokončil Václav Švéda gymnázium. V roce 1946 si našel místo pomocného dělníka v podniku bratří Kasparidesů v Kolíně, kde poznal i svoji budoucí manželku Ludmilu, dceru jednoho z majitelů (v témže roce se vzali). Ludmilu adoptovali příbuzní Josefa Mašína staršího (hrdiny protinacistického odboje ze skupiny „Tří králů“), kteří vlastnili statek v blízké obci Lošany. V roce 1947 manželé Švédovi převzali správu tohoto hospodářství a v témže roce se při odhalování pomníku Josefa Mašína st. v Lošanech Švéda seznámil s jeho syny Josefem ml. a Ctiradem.

V roce 1950 byli Švédovi donuceni předat hospodářství státnímu statku a posléze je z jejich domova i se dvěma malými dětmi vystěhovali jako „kulaky a třídní nepřátele“. Nezbývalo jim než se uchýlit k Václavovým rodičům do Pivína. V letech 1950 až 1953 Václav Švéda vystřídal řadu krátkodobých zaměstnání: pracoval jako krmič vepřů, brigádník na Dole Kaňk u Kutné Hory, jako závozník nebo jako dělník na pile. V tomto období se podílel na činnosti skupiny bratří Mašínových. V srpnu 1952 se účastnil přepadení vozidla vezoucího výplaty podniku Kovolis, při němž byl zastřelen pokladník Rošický. Měl rozhodující podíl na provedení krádeže donaritu na Dole Kaňk a aktivně se podílel i na zapalování stohů nedostatkové slámy na Moravě. Cílem této akce bylo destabilizovat situaci v místních zemědělských družstvech.

Brzy poté se u zaměstnavatele Václava Švédy objevili tajní spolupracovníci StB. Akutní hrozba prozrazení skupiny vedla její členy počátkem listopadu 1953 k překročení hranic s NDR na Chebsku s úmyslem přejít do západního Berlína a vstoupit do armády USA. Německá policie podporovaná armádou zahájila proti pětici uprchlých Čechů rozsáhlou pátrací akci. Václav Švéda byl raněn a zadržen. Česká strana trvala na jeho vydání k soudu na domácí půdě, k němuž po opakovaném ujištění německé strany o výměře maximálního trestu pro „nebezpečného teroristu“ došlo v roce 1954. Výsledek pečlivě režírovaného a střeženého procesu (viz Životopis Ctibora Nováka) mohl německé bezpečnostní orgány plně uspokojit: Václav Švéda byl odsouzen pro trestný čin velezrady, sabotáže, pokusu o vraždu, trestný čin loupeže a rozkrádání národního majetku k trestu smrti, vykonanému dne 2. května 1955. Trest podstoupil ve věku 34 let.

Komunistický režim se pomstil i celé jeho rodině: manželka Ludmila byla bez ohledu na nezletilého syna a dceru odsouzena k trestu odnětí svobody na osmnáct let, otec František na patnáct let a oba bratři na dvacet let.

zdroj: Ústav pro studium totalitních režimů,  PhDr. Markéta Doležalová

Co si o Mašínech myslíte vy? VRAZI? HRDINOVÉ? Udělejte si názor! A pak ho změňte. A napište nám do diskuze. DISK.